Kolik zaplatíte státu na daních ze mzdy?
Pokud by měla být zmíněna oblast, která průměrného občana na našem státu štve nejvíc, daně by byly mezi nejčastěji zmiňovanými. Platíme relativně vysokou daň z přidané hodnoty, zvyšují se daně z nabytí či převodu nemovitosti, přitom zaplatíte hodně peněz i na sociálním a zdravotním pojištění. Daně a mzdy jsou zkrátka a dobře tématem, které společností rezonuje. Jaká je však vlastně výše obou zmiňovaných pojištění, v jakém vztahu jsou tyto daně a mzdy? To vše vám v následujících řádcích objasníme.
Pár pojmů na začátek. Budeme se bavit o dvou typech mzdy. První z nich, čistá mzda, je ta částka, kterou můžete očekávat ke dvacátému na svém účtu – jde tedy o skutečné peníze, které dostanete po zaplacení všech nutných odvodů. Naopak z hrubé mzdy ještě nebylo odvedeno sociální ani zdravotní pojištění, ani nebyla odečtena daň z příjmu.
Daně a mzdy
A jaká je výše jednotlivých položek? Daň z příjmů fyzických osob je stanovena na 15 %, právnické osoby musí počítat s 19% daní. Zdravotní pojištění je stanoveno na 4,5 procenta z hrubé mzdy, na sociální pojištění zaplatíte ještě víc – 6 a půl procenta. Jak vidíte, daně a mzdy jsou složité propočty, které jen těžko budete počítat z hlavy. A pokud vyděláváte opravdu hodně – více než 4násobek průměrné mzdy – přidejte ještě 7procentní solidární daň z toho, co si vyděláte přes limit. Daná čísla většinou mají svůj limit – například základ pro vyměření sociálního pojištění je maximálně 48násobek průměrné mzdy, tedy 1 296 288 korun. Když vyděláte ročně víc, nebudete nad tuto částku odvádět sociální pojištění. Pokud navíc tento limit nepřesáhnete, nemusíte podávat – jste-li zaměstnanec – vlastní daňové přiznání. Může ho za vás podat zaměstnavatel.
Jak vidíte, výpočet daně a mzdy má svá jasně daná pravidla, která platí takřka vždy a bez výjimky. Pochopitelně se můžete klasifikovat pro některou daňovou úlevu a zvýhodnění, ovšem to už je opravdu složitá matematika, proto vás s ní nebudeme zatěžovat.
